KOMENTÁŘ: Kdo září na akciovém trhu a co má pro investory smysl sledovat

Mnozí investoři dnes bedlivě sledují jakákoli vyjádření centrálních bankéřů. Přitom se snaží číst mezi řádky, aby odhadli budoucí vývoj inflace, a tedy i vývoj úrokových sazeb. Taková posedlost však podle portfolio manažera Partners investiční společnosti Martina Tománka moc smysl nedává. Lepší je zaměřit se na firemní svět a sledovat vývoj tržeb a zisků akciových firem. Dá se tak lépe investovat.

Vydáno: 24. 6. 2024
Kategorie: Investice
Zdroj: PartnersNews

Neustálé sledování vyjádření centrálních bankéřů postrádá větší smysl. Pravdu má totiž Julian Howard, stratég investiční společnosti GAM. Ten před pár dny prohlásil, že ve skutečnosti americký FED „nemá ponětí“ o tom, co se s inflací vlastně děje. A správně připomněl, že FED při nástupu vysoké inflace v roce 2021 zaspal a dlouho ji bagatelizoval. Takže je otázka, proč by měli být centrální bankéři v jejím prognózování nyní úspěšnější. Zkrátka křišťálová koule je zamlžená i v sídle FEDu ve Washingtonu. A to permanentně.

Investorům by tak vůbec neuškodilo, kdyby věnovali centrálním bankám méně pozornosti. Na druhé straně by se měli mnohem více zaměřit na firemní sféru.

Vývoj tržeb a zisků firem totiž může poskytnout cennou informaci o stavu ekonomiky a jejím pravděpodobném směřování. Investor může na základě toho upravit svou investiční strategii. A tady se už dostáváme k výsledkové sezoně amerických a evropských firem v prvním kvartálu letošního roku.

V záři reflektorů technologie, ale…

Výsledková sezona nedávno skončila. V záři reflektorů se ocitla Nvidia, které se (opět) podařilo překonat očekávání analytiků. Přitom tato očekávání byla velmi vysoká. Firma zaznamenala impozantní nárůst tržeb a přímo raketový meziroční růst ziskovosti, před týdnem 4. června 2024 byla plus 132 procent.

Skvělé výsledky reportovaly i další firmy technologického sektoru. Například Alphabet, mateřská společnost Googlu, zvýšila čistý zisk o víc než 50 procent. Firma se navíc rozhodla akcionářům vyplatit svou historicky první dividendu. Přestože se jedná o skromnou výplatu, jde o významný krok. Potvrzuje, že technologické firmy jsou stále více ochotné podělit se s akcionáři o své obrovské rezervy hotovosti. Nehledě na to, že dividenda Alphabetu má v dalších letech velký prostor pro růst.

Výsledky technologických společností jsou obecně skvělé. Tak skvělé, že se mezi investory šíří bludy. Často dnes zaznívá názor, že americký index S&P 500 je nezdravě koncentrovaný. Přesněji řečeno, že v něm má nebývale velkou váhu hrstka mega-korporací (takzvané akcie „Magnificent Seven“). A že zbytku akciového trhu se příliš nedaří.

Ani jedno není pravda. Potíž je v tom, že homo sapiens zbožňuje jednoduché příběhy. Pojďme víc do detailu.

Bezprecedentní koncentrace?

Rozhodně neplatí, že se daří jen jakési skvělé sedmičce firem, a že zbytek trhu leží v prachu. Výsledková sezona nebyla pozitivní zdaleka jen pro technologické firmy. Například velké banky na Wall Street – JPMorgan Chase, Bank of America, Citigroup, Wells Fargo, Goldman Sachs a Morgan Stanley – všechny reportovaly velmi dobrá čísla. Což nám investorům mimo jiné poskytuje informaci, že americká ekonomika je stále v solidní kondici.

Ale můžeme se podívat i do Evropy. Působivé výsledky reportovala třeba italská banka UniCredit. Její akcie za posledních dvanáct měsíců vzrostla téměř na dvojnásobek.

Dobré výsledky hlásily i firmy ze sektoru spotřebního zboží. Zazářil Walmart, největší maloobchodní prodejce na světě. Dařilo se Coca-Cole. A takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Samozřejmě ne všechno je růžové. Například Starbucks zveřejnil čísla, na kterých nebylo pozitivního prakticky nic. Zdá se, že hrnek mléka s kapkou kávy zrovna v těchto dnech tolik netáhne. O budoucnost firmy bych se ale nebál.

A konečně závěrem, k té údajné nezdravé koncentraci amerického akciového trhu. Tomuto tématu se před pár dny detailně věnoval John Rekenthaler z výzkumné agentury Morningstar. Rekenthaler si vzal vždy sto amerických firem s největšími zisky a poté sledoval, jaký podíl mezi nimi měly dominantní firmy (největší pětka a desítka). A šel přitom až do padesátých let minulého století. Výsledek vypadá takto:

Přirozeně, dominantní firmy se v čase mění. Jak uvádí Rekenthaler, v roce 1963 bylo mezi deseti nejúspěšnějšími korporacemi hned pět ropných firem, dále dvě automobilky, dva konglomeráty a jedna technologická společnost. Dnes je seznam zcela odlišný.

Podstatné ale je, že historie nám jasně říká, že současná koncentrace akciového trhu je naprosto normální.

Zdroj: idnes.cz